Beauceron

Beauceron (vyslovuje se „boseron“), též beaucký ovčák, francouzsky Berger de Beauce nebo Bas Rouge, tedy „červená punčoška“, je staré ovčácké plemeno francouzských planin. Mezinárodní kynologická federace ho vede v I. skupině (ovčácká a honácká plemena) pod standardem č. 44. Vzhledem připomíná hrubšího dobrmana: je to velký, pevný a otužilý pes, povahou rozvážný a hrdý, schopný práce a při dobrém vedení vhodný ke všem druhům kynologických sportů.

Původ a historie

Plemeno vzniklo ve Francii v oblasti Beauce jihozápadně od Paříže, a to už v 15. století, byť jméno „beauceron“ bylo poprvé použito až roku 1883; do té doby se plemenu říkalo různě. První standard byl sepsán roku 1863 a od dnešního se příliš neliší. Roku 1911 vznikl klub Les Amis du Beauceron. Původně byl beauceron vyšlechtěn k pasteveckým účelům, dnes je z něj především obranář, hlídač a společník.

Vzhled

Lehce stavěný pes se středně těžkou kostrou a dlouhýma nohama, které uběhnou mnoho kilometrů. Psi měří v kohoutku 65 až 70 cm, feny 61 až 68 cm; hmotnost se pohybuje zhruba mezi 30 a 45 kg.

Srst je krátká a na dotek hebká, zbarvení čistě černé nebo černé s hnědým pálením – pálení na tlapkách dalo plemeni přezdívku „červená punčoška“. Hlava je dlouhá a suchá, stop mírný, uši vysoko nasazené a ne zcela přiléhající k hlavě. Krk i hřbet jsou dobře osvalené, hřbet je dlouhý a spíš úzký než široký. Ocas je střední délky, sahá k hlezenním kloubům; v klidu je svěšený a v pohybu ho pes nesmí nést nad hřbetem, jen v linii hřbetu.

Beauceron je snadno rozpoznatelný podle jednoho znaku: dvojitých paspárků na zadních nohou, které standard vyžaduje. Drápy na nich je nutné pravidelně stříhat, protože se samy neobrušují.

Povaha

Beauceroni jsou velmi odvážní a inteligentní psi. Ochrana rodiny a majetku je u nich samozřejmostí; svou rodinu milují a jsou jí věrní. K cizím lidem se chovají nedůvěřivě, ale neměli by být agresivní.

S dětmi se snesou, ale jen při dobré výchově. Ostatní zvířata jim nevadí, někteří jedinci se ale mohou chovat dominantně vůči psům stejného pohlaví. Rád pracuje a je plný energie, takže potěší sportovce nebo cyklisty – venku je z něj skvělý společník.

Péče a chov

Krátká srst nevyžaduje téměř žádnou péči: stačí důkladné vykartáčování v období línání. Drápy je nutné pravidelně stříhat, včetně těch na paspárcích. Držen může být celoročně venku.

Zásadní je pohyb – a tady je formulace, kterou stojí za to brát vážně: bez dostatku pohybu se beauceron stává neurotickým až agresivním. Nestačí „zdravotní“ procházky, potřebuje běhat. Vhodné jsou téměř všechny sporty – agility, canicross, běh vedle kola – a uplatní se i jako záchranářský pes. Výchova musí být důsledná, ale laskavá.

Zdraví

Beauceron patří ke zdravým pracovním plemenům, u velkého psa je ale základem dysplazie kyčelního a loketního kloubu; rentgen obou rodičů má chovatel doložit a v prvním roce života se pes nesmí přetěžovat, dokud rostou klouby.

Jako u každého velkého psa s hlubokým hrudníkem hrozí torze žaludku, která bez okamžité operace končí smrtí – nekrmit těsně před zátěží ani po ní a rozdělit denní dávku na víc porcí. Dále se u plemene popisuje progresivní retinální atrofie, takže oční vyšetření rodičů je namístě, a onemocnění srdce. Kvůli vysoko nasazeným, ne zcela přiléhajícím uším je vhodné je pravidelně kontrolovat.

Cena a nákup

Beauceron je u nás méně běžné plemeno; zastřešuje ho Klub chovatelů beauceronů v ČR. Cena štěněte s průkazem původu odpovídá odchovu velkého pracovního plemene s rentgeny.

Než ho pořídíte, odpovězte si upřímně: dokážete mu dát tolik pohybu, aby běhal, ne jen chodil? To je u tohoto plemene rozdíl mezi vyrovnaným a nervózním psem. Trvejte na tom, že uvidíte matku se štěňaty, a na rentgenu kyčlí a loktů; ověřte si, že má štěně řádně vyvinuté dvojité paspárky. Nápadně nízká cena je varovným signálem. Aktuální nabídku najdete v inzerci níže.