Foxteriér drsnosrstý

Foxteriér drsnosrstý je britské plemeno norníků ze III. skupiny FCI (teriéři), sekce velkých a středních teriérů, standard č. 169. Přestože se hladkosrstému foxteriérovi podobá, jde o dvě samostatná plemena, která byla šlechtěna odděleně. Název pochází z anglického fox (liška) a latinského terra (země) – podle toho, co měl pes dělat: vyhnat lišku z nory, tedy ze země. Drsnosrstost je v originále označena slovem wire.

Původ a historie

Foxteriér byl vyšlechtěn v Anglii pro potřeby tamních lovců. Ve smečce měl přesnou roli: vyhnat pronásledovanou zvěř z nory a nahnat ji lovci a ostatním psům. Zvěř měla zůstat pokud možno neporušená, v nouzi ji ale mohl zardousit. Foxteriér měl přitom oproti ostatním psům smečky zvláštní postavení – při honu se vozil ve speciální brašně připevněné k sedlu, aby nebyl unavený a byl vždy připraven. Zatímco psi na hubení krys žili ve stájích, lovečtí foxteriéři byli chováni v psincích a bylo o ně pečlivě postaráno. Uplatnil se i na zajíce, jezevce a krysy a při vodní práci na vydry a kachny.

První doklady o foxteriérech obecně pocházejí ze 14. století, samotný drsnosrstý byl vyšlechtěn v polovině 19. století. Roku 1862 měli foxteriéři poprvé vlastní třídu na výstavě v Islingtonu, drsnosrstí ji získali až v 70. letech – do té doby byla upřednostňována hladkosrstá varianta. Poprvé byli drsnosrstí představeni roku 1872 v Birminghamu a Kennel Club je uznal roku 1873; roku 1876 vznikl anglický klub chovatelů. Za první světové války sloužili jako pomocníci vojáků – známý Drummer Jack dokonce dostal vojenské vyznamenání. Mezi světovými válkami zažilo plemeno vrchol popularity a roku 1928 vznikl československý Klub chovatelů foxteriérů. Po válce jejich počty výrazně klesly, dnes obliba opět roste. Současný standard FCI byl schválen 1. prosince 1997.

Vzhled

Kompaktní, čtvercový pes s výrazně dlouhou hlavou. Psi měří v kohoutku nejvýše 39 cm a váží zhruba 7,3 až 8,2 kg, feny jsou o něco menší a lehčí. Standard klade důraz na to, aby měl pes dobrou kostru a pevnost, ale zůstal pružný a hbitý – nikdy nesmí být těžkopádný. Rozhodující jsou rychlost, vytrvalost a výkon, ne mohutnost.

Srst je hustá, velmi tvrdá a drátovitá, s měkkou podsadou; na tlamě tvoří výrazné vousy a obočí, které dávají foxteriérovi jeho charakteristický výraz. Základní barva je bílá s černými nebo hnědými znaky. Podle standardu má pes působit ostražitě, hbitě a rychle, s bystrým výrazem: už při nepatrném popudu má očekávat další pokyny a předávat je očima a ocasem.

Povaha

Foxteriéři jsou známí hravou a čilou povahou, temperamentem, ostražitostí a nebojácností. K tomu patří tvrdohlavost spojená s přirozenou inteligencí a mazaností – a právě tahle kombinace je důvod, proč se s jejich výchovou musí začít v raném věku a proč se nesmí zanedbat. Zanedbaný mladý foxteriér si osvojí zlozvyky, kterých se pak těžko zbavuje, a přestává poslouchat. Při pečlivé výchově je z něj poslušný a věrný společník, který vždycky čeká na další pokyn.

Je společenský a přátelský, společnost svého člověka ho těší. S malými dětmi vychází dobře a je vůči nim poměrně tolerantní, s většími dětmi má rád hry. V rodině se rychle stane neodmyslitelným členem a ke všem je přítulný. S ostatními domácími zvířaty ho seznamte už v mládí, jinak je bude pronásledovat – lovecký pud je tu velmi silný. Mezi jeho oblíbené činnosti patří norování, pobyt venku, dlouhé procházky a aportovací hry.

Péče a chov

V porovnání s hladkosrstým protějškem je drsnosrstý foxteriér na péči náročnější. Trimování je nutné několikrát do roka a několikrát týdně je potřeba srst pečlivě vykartáčovat, zejména vousy a osrstění na nohou, které se snadno zaplete. Trimuje se, nestříhá – stříhaná srst měkne a bílá barva žloutne.

Pohyb je nutnost daná původem: v přírodě je foxteriér velmi energický a potřebuje se vyběhat. Do bytu se velikostí hodí, ale s energií rozhodně ne, pokud nedostane venku dost prostoru. Na zahradě počítejte s hrabáním a s tím, že podhrabe plot.

Zdraví

Nejvýznamnější dědičnou chorobou drsnosrstého foxteriéra je primární luxace čočky (PLL) – závěsný aparát oční čočky se rozvolní a čočka se posune; typicky mezi třetím a šestým rokem věku. Je to akutní bolestivý stav, který bez rychlého zásahu končí ztrátou oka. Na PLL existuje spolehlivý DNA test a foxteriér je jedno z plemen, kde je nejvíc rozšířený – výsledek u obou rodičů je to hlavní, co má chovatel doložit.

Dále se u plemene popisuje Legg-Calvé-Perthesova choroba (odumírání hlavice stehenní kosti u mladých psů, projeví se kulháním kolem 5. až 8. měsíce), vrozená hluchota související s převahou bílé barvy – u štěněte se dá ověřit BAER testem – epilepsie a myastenie, porucha nervosvalového přenosu projevující se rychlou unavitelností. Ptejte se na DNA test PLL a na to, jestli bylo štěně vyšetřeno na sluch.

Cena a nákup

Foxteriér drsnosrstý u nás zažívá po poválečném útlumu nový nárůst obliby, chov ale zůstává menší než mezi válkami. Cena s průkazem původu se odvíjí od chovatelské stanice a od toho, jestli rodiče pracují – norování a zkoušky z výkonu tu mají svou váhu. Bez PP je cena nižší, ale ztrácíte doklad o testu PLL.

Počítejte s pravidelným trimováním po celý psí život a s tím, že tohle není pes na klidné večery. Trvejte na tom, že uvidíte matku se štěňaty, a na výsledku DNA testu PLL u obou rodičů. Nápadně nízká cena je varovným signálem. Aktuální nabídku najdete v inzerci níže.