| Výška v kohoutku | 18-19 cm |
|---|---|
| Hmotnost | 40-45 kg |
| Inzerátů v nabídce | aktuálně žádné |
Irský pšeničný teriér (anglicky Soft-Coated Wheaten Terrier, irsky An Brocaire Buí – doslova „žlutý teriér“) je čistokrevný teriér pocházející z Irska, který Mezinárodní kynologická federace vede ve III. skupině (teriéři) pod standardem č. 40. Jméno má podle své hedvábné srsti barvy zralé pšenice.
Pšeničný teriér byl v Irsku chován přes dvě stě let jako univerzální farmářský pes, jehož úkoly zahrnovaly pasení, hlídání a ostrahu hospodářských zvířat i lov a hubení škůdců. Sdílí předky s kerry blue teriérem a irským teriérem, ale na rozdíl od nich ho nevlastnila šlechta.
V Irsku se mu běžně říkalo „vlkodav chudých“ – a to jméno má konkrétní důvod: lidem v Irsku bylo zakázáno vlastnit lovecké psy jako irské vlkodavy nebo bígly, a tak si vyšlechtili všestranného farmářského a hlídacího psa místo nich. Ocasy se pšeničným teriérům historicky kupírovaly, aby se ušetřilo na daních, a psi se drželi ve stanovené velikosti.
Přes dlouhou historii bylo plemeno v Irsku uznáno až roku 1937 a britským Kennel Clubem roku 1943. První psi byli vyvezeni do USA ve 40. letech, americký klub vznikl roku 1962 a AKC plemeno uznal roku 1973.
Středně velký pes čtvercové, dobře stavěné konstrukce. Výška se pohybuje mezi 43 a 51 cm, hmotnost mezi 14 a 20 kg.
Zásadní zvláštností je zbarvení štěňat: štěňata mají tmavou srst – červenou, hnědou, mahagonovou nebo bílou – a tlamu a uši mohou mít černé nebo tmavě hnědé. Rezavohnědá štěněcí srst postupně vyroste do téměř bílé a teprve pak dozraje do pšeničné barvy. Dospělá srst dozrává obvykle až kolem tří let. Zajímavost: pokud dospělý pes utrpí poranění kůže, srst, která na tom místě doroste, má nejprve tmavou barvu štěněcí srsti, než opět zesvětlá.
Srst nelíná jako u většiny psů – jako lidský vlas nebo srst pudla stále roste, a proto se musí stříhat a denně kartáčovat a česat, aby se netvořily plsti. Rozlišují se dva typy srsti: irský a těžký (americký). Irský je obecně jemnější a vlnitější, americký hustší a plnější; chovatelé irského typu jej považují za původní pracovní srst a americký typ za „bouffant“. Ani irský typ ale není tenký a i on vyžaduje denní kartáčování.
Energický a hravý pes, který vyžaduje trpělivý a důsledný pozitivní výcvik: tvrdé metody u něj často vedou ke strachu nebo agresi, kdežto pozitivní a vyrovnaný přístup funguje u tohoto inteligentního, ale svéhlavého teriéra nejlépe.
Je to nadšený vítač – často vyskočí, aby člověka olízl na tváři, čemuž se říká „wheaten greetin“. Pšeničný teriér je považován za méně rvavého než ostatní teriéři, je ale živý a bývá aktivnější než mnohá jiná plemena, takže potřebuje pravidelný pohyb. S dětmi i s jinými psy vychází dobře, pokud je správně socializován. S kočkami vyjde, pokud s nimi vyrůstal – lovecký pud má kvůli původu velmi silný. Je velmi ochranitelský ke své rodině a na cizí zaštěká, ale jen zřídka bývá agresivní; majitelé proto říkají, že je z něj skvělý hlásič, ale špatný hlídač. Bez výcviku může štěkat nadměrně. Je zvědavý a nechá-li se venku o samotě, s velkou pravděpodobností se vydá na výzvědy.
Srst je hlavní časová i finanční položka: denní kartáčování a česání a pravidelné stříhání. Bez toho se srst zaplete do plstí, které se už rozčesat nedají.
Plemeno se často doporučuje lidem citlivým na psí chlupy, protože nelíná – záruka to ale není: alergii vyvolávají bílkoviny ve slinách a kožním mazu, ne samotný chlup. A jedna praktická věc: pšeničný teriér je pes do chladnějšího počasí a v horku se snadno přehřeje.
Pšeničný teriér je dlouhověké plemeno – britská studie z roku 2024 u něj zjistila průměrnou délku života 13,7 roku. Je ale známý především dvěma chorobami, při nichž pes ztrácí bílkoviny, a ty je nutné znát.
Protein-losing nephropathy (PLN) je stav, kdy pes ztrácí bílkoviny ledvinami; protein-losing enteropathy (PLE) je stav, kdy je nedokáže vstřebat v trávicím traktu a odcházejí stolicí. Obě jsou potenciálně smrtelné, ale při včasném zachycení se někdy dají zvládnout přísnou dietou a léky. Odhalí je laboratorní vyšetření a majitelé by měli znát doporučený testovací protokol pro svou zemi. Výzkum naznačuje, že PLE i PLN jsou častější u fen a často se vyskytují společně, přičemž PLE následuje po diagnóze PLN. Genetická predispozice se předpokládá, ale způsob dědičnosti zatím není znám.
Dalšími problémy plemene jsou dysplazie ledvin, zánětlivé onemocnění střev, Addisonova choroba (nedostatečnost nadledvin) a nádorová onemocnění. Někteří psi trpí potravinovými a environmentálními alergiemi a bývají náchylní k atopické dermatitidě.
Irský pšeničný teriér je u nás vzácný a vrhů je málo. Cena štěněte s průkazem původu tomu odpovídá.
Zdravotní otázky proberte s chovatelem ještě předtím, než se pro štěně rozhodnete – u tohoto plemene to doporučují i chovatelské kluby. Ptejte se konkrétně na PLN a PLE v linii a na to, jestli chovatel chovné psy pravidelně testuje. A počítejte s denním česáním a pravidelným střihem. Trvejte na tom, že uvidíte matku se štěňaty. Nápadně nízká cena je varovným signálem. Aktuální nabídku najdete v inzerci níže.
Energický a hravý pes, který vyžaduje trpělivý a důsledný pozitivní výcvik: tvrdé metody u něj často vedou ke strachu nebo agresi, kdežto pozitivní a vyrovnaný přístup funguje u tohoto inteligentního, ale svéhlavého teriéra nejlépe.
Srst je hlavní časová i finanční položka: denní kartáčování a česání a pravidelné stříhání. Bez toho se srst zaplete do plstí, které se už rozčesat nedají.
Irský pšeničný teriér je u nás vzácný a vrhů je málo. Cena štěněte s průkazem původu tomu odpovídá.
Aktuální nabídku štěňat plemene Irský pšeničný teriér s průkazem původu (PP) i bez PP najdete na inzerce-psu.cz. Štěňata s PP pocházejí z chovatelské stanice a mají doložený rodokmen, štěňata bez PP bývají levnější.
