Německá doga

Německá doga je německé národní plemeno, které Mezinárodní kynologická federace vede ve II. skupině (molossoidní plemena, sekce dogovitých psů) pod standardem č. 235. Vzniklo pravděpodobně křížením mastifa a chrtů a dříve se řadilo mezi pracovní plemena; dnes se chová spíš jako společník. Svou velikostí sice zastane i funkci hlídače, ale povahu na to nemá – doga je rodinný typ. Dožívá se průměrně 7 až 10 let.

Původ a historie

Předkové dog a všech dogovitých psů vešli do dějin pod souhrnným označením tibetské dogy. Prapředek plemene přišel do Evropy se sarmatským kmenem Alanů, a proto se plemeno odvozuje od alaunta, známého už ve 13. století. V 16. a 17. století se doze podobní psi těšili velké oblibě na německých knížecích dvorech, kde sloužili při štvanicích na vysokou i jako hlídači a společníci.

Přímými předchůdci byli staří „býkohryzové“ a „štváči“ – nešlo o jednotné plemeno, ale o skupinu psů vymezenou podle upotřebitelnosti. Postupným křížením, zvlášť s chrty, se typ zlehčil a zušlechtil. V 19. století už chov velkých psů nebyl výsadou šlechty a doga se šířila i mezi ostatní vrstvy; její síly využívali k tahu například řezníci a chov dog byl zálibou říšského kancléře Otty von Bismarcka.

Ke sjednocení barevných variet pod jednotným názvem došlo roku 1880 na schůzi rozhodčích v Berlíně, kde byl ustanoven i první standard. Ten se od dnešního výrazně lišil: hlava byla jen mírně dlouhá s výraznými lícemi, formát vysloveně dlouhý a u žíhaných dog byla přípustná i šedá základní barva. Roku 1888 vznikl Deutsche Doggenclub jako vůbec první kynologický klub v Německu.

Vzhled

Doga patří mezi největší psí plemena a stavbou těla tvoří kompromis mezi lehkostí chrtů a mohutností ostatních dogovitých psů. Standard uvádí minimální kohoutkovou výšku 80 cm u psů a 72 cm u fen; nejvyšší jedinci dosahují 90 cm i víc a díky trendům v chovu překonala doga irského vlkodava a je dnes pravděpodobně nejvyšším plemenem psa vůbec. Hmotnost se pohybuje kolem 55 až 90 kg.

Formát těla je spíš kvadratický. Hlava je úzká a protáhlá, se středně velkýma co nejtmavšíma očima (u modrých a skvrnitých dog je přípustné světlé oko), zavěšenýma ušima a převislými pysky. Krk je dlouhý, suchý a svalnatý a nesmí na něm být volná kůže. Hrudník má tvar V, je hluboký a s dobře klenutými žebry. Ocas je dlouhý, dosahuje k hleznu. Srst je krátká, hustá a hladce přiléhající, krok harmonický, pružný a lehce pérovaný.

Barevné rázy

Doga se chová v pěti barvách spojených do tří barevných rázů: černá–skvrnitá, žlutá–žíhaná a modrá.

Žlutá je jednobarevná, žádoucí je černá maska. Žíhaná má na světlém základu příčné tmavé pruhy. Modrá je jednobarevná břidlicově šedá – černý pigment je „rozpuštěn“ působením genu ředění, což se týká i nosu, který musí být břidlicově šedý. Černá se může vyskytovat i se strakatostí: při omezené strakatosti s bílým límcem, hrudí, končetinami, břichem a koncem ocasu se mluví o černé plášťové; zasahuje-li bílá celou hlavu a trup, jde o černého plátového neboli bostona.

Skvrnitá doga, harlekýn, je geneticky bílý pes s černými skvrnami s rozeklanou konturou, jako by byly náhodně postříkané. Tady je informace, kterou má kupující znát: gen M odpovědný za toto zbarvení není fixovaný, a proto se ve vrzích harlekýnů objevují i takzvané falešné, nestandardní barvy – šedí a porcelánoví tygři. Právě proto se spojení dvou psů nesoucích merle nikdy nemá dělat: z takového vrhu se rodí štěňata s těžkými očními vadami a hluchotou.

Povaha

Německá doga je přátelská, milá a svému majiteli velmi příchylná, obzvlášť k dětem; vůči cizím zdrženlivá. Standard požaduje psa sebevědomého, neohroženého, lehce ovladatelného, učenlivého a společenského, s vysokým prahem vzrušivosti a bez projevů agresivního chování. Je velmi přítulná, oddaná a poměrně dobrý hlídač – k cizím rezervovaná, ale nikdy agresivní.

Péče a chov

Srst nevyžaduje náročnou péči – stačí občas přejet gumovou rukavicí. Doga se hodí do města, které je pro ni výborným socializačním prostředím, i k domku se zahradou. Přes svou velikost umí být velmi skladná a při dostatku pohybu a pozornosti se spokojeně cítí i v menším bytě. Může žít i celoročně venku, ale kvůli krátké srsti potřebuje dostatečně zateplenou boudu.

Zásadní je první rok života: nesprávné množství a nevyvážené složení krmiva mají u tak rychle rostoucího psa významný vliv na rozvoj onemocnění kostry a mohou vést i k deformaci končetin. Pohyb je v tomto období nutné dávkovat s rozvahou.

Zdraví

Vzhledem k obřímu vzrůstu se doga dožívá o několik let méně než drobnější plemena a dogy starší devíti let jsou spíš výjimkou. Po celý život je nutné věnovat pozornost správnému režimu krmení, aby se minimalizovalo riziko torze žaludku – nekrmit těsně před zátěží ani po ní a rozdělit dávku na víc porcí.

Problematickou oblastí je celý kosterní a kloubní aparát: kromě dysplazie kyčelního a loketního kloubu byl zaznamenán zvýšený výskyt osteochondrózy, panostitidy a artrózy. Ze srdečních chorob je nejvýznamnější dilatační kardiomyopatie, u dog častá a odhalitelná echokardiografií – ptejte se na kardiologické vyšetření rodičů. Plemenně charakteristický je wobbler syndrom, onemocnění krční páteře, které tlačí na míchu a projeví se vratkou, „kolébavou“ chůzí zadních končetin. Dogy jsou také ohroženy nádorovými onemocněními, hlavně osteosarkomem, a mohou se vyskytnout oční abnormality. Zranitelnou partií je úzký konec ocasu, který se snadno rozbije o zeď.

Cena a nákup

Německá doga je u nás známé plemeno a štěňata jsou k dispozici. Cena s průkazem původu odpovídá odchovu obřího plemene s rentgeny a kardiologickým vyšetřením.

Ptejte se konkrétně na rentgen kyčlí a loktů a na vyšetření srdce obou rodičů. A pokud kupujete harlekýna, zeptejte se, jakého zbarvení byli oba rodiče – spojení dvou merle psů je vážná chyba. Trvejte na tom, že uvidíte matku se štěňaty. Nápadně nízká cena je varovným signálem. Aktuální nabídku najdete v inzerci níže.