| Země původu | Japonsko |
|---|---|
| Výška v kohoutku | 36,5-39,5 cm |
| Inzerátů v nabídce | 2 |
Shiba, uváděná také jako shiba-inu, je japonské plemeno – nejmenší a pravděpodobně i nejstarší ze šesti místních psů typu špic. FCI ji řadí do páté skupiny. Podobně jako basenji prakticky neštěká a hodí se spíš pro chovatele, kteří už zkušenosti se psy mají.
Prapředci dnešních shib přišli s lidmi do Japonska zhruba 7 až 8 tisíc let před naším letopočtem, pravděpodobně z Číny. Šlo o psy menšího vzrůstu s netypickou stavbou lebky, výrazně odlišnou od evropských psů. Ve 3. století př. n. l. dorazili na ostrovy noví lidé s vlastními psy a kříženci obou skupin dali vzniknout prvním psům se špičatýma ušima a stočeným ocasem. Používali se k lovu – díky nízkému vzrůstu pronikli i do křovin a nepřístupného terénu.
Japonsko bylo dlouho téměř izolované, takže se psi vyvíjeli samostatně a bez příměsi cizí krve. To skončilo, když císař Meidži otevřel zemi světu. Dovoz evropských a amerických psů a následné křížení původní japonské špice málem vyhubily; k tomu se přidaly epidemie psinky.
Záchranu má na svědomí etnolog Hiroyoši Saito, který procestoval Japonsko, popsal místní psy a pojmenoval je – psi z prefektury Akita dostali jméno akita inu, hokkaidští hokkaido-ken. Roku 1928 založil Klub pro záchranu japonských přírodních plemen. Snahy chovatelů vyústily v sepsání standardu roku 1934 a vyhlášení plemene za národní poklad. Po druhé světové válce přišel další úpadek; zatímco akitu bylo nutné křížit s evropskými špici, u shiby to potřeba nebylo a populace se zotavila sama. FCI plemeno uznala roku 1964.
Psi měří v kohoutku zhruba 39,5 cm, feny 36,5 cm, hmotnost se pohybuje mezi 8 a 11 kg. Stavba je pevná a kompaktní, ocas hustě osrstěný a stočený nad hřbetem, uši malé, trojúhelníkové a mírně nakloněné dopředu.
Srst je dvojitá s tvrdými odstávajícími pesíky a hustou podsadou. Uznávaná zbarvení jsou červené, sezamové a černé s pálením; u všech je povinné světlejší zbarvení na spodní straně těla zvané urajiro.
Shiba je hrdá, samostatná a zdrženlivá. Ke své rodině je oddaná, ale nevtíravá; k cizím lhostejná. Bývá přirovnávána ke kočce – je mimořádně čistotná, sama se olizuje a nemá výrazný psí pach.
Neštěká, umí ale takzvaný shiba scream – pronikavý jekot, kterým dává najevo nesouhlas, typicky u veterináře nebo při koupání.
Výcvik vyžaduje trpělivost: povel pochopí okamžitě, ale sama zvažuje, zda ho vykoná. Má silný lovecký pud a je zdatný útěkář, takže volný pohyb bez oplocení je riskantní. K jiným psům, zvlášť stejného pohlaví, může být nesnášenlivá.
Srst je nenáročná, dvakrát ročně ale shiba mimořádně silně líná a v tom období je potřeba česat denně. Nestříhá se.
Nároky na pohyb jsou střední, potřebuje ale bezpečně oplocený pozemek a duševní zaměstnání.
Plemeno je celkově zdravé a odolné. Sleduje se luxace čéšky, dysplazie kyčelních kloubů, kožní alergie a oční vady včetně glaukomu.
Existuje genetický test na GM1 gangliosidózu, dědičné neurologické onemocnění vyskytující se u japonských linií. Vyžádejte si od chovatele vyšetření kolen, očí a výsledek tohoto testu.
Shiba je v posledních letech velmi žádaná, což zvedá cenu i zájem množíren. Před pořízením zvažte, zda vám vyhovuje pes, který není poslušný z nadšení.
Na inzerce-psu.cz najdete shiba inu s PP i bez PP.
Shiba je hrdá, samostatná a zdrženlivá. Ke své rodině je oddaná, ale nevtíravá; k cizím lhostejná. Bývá přirovnávána ke kočce – je mimořádně čistotná, sama se olizuje a nemá výrazný psí pach.
Srst je nenáročná, dvakrát ročně ale shiba mimořádně silně líná a v tom období je potřeba česat denně. Nestříhá se.
Shiba je v posledních letech velmi žádaná, což zvedá cenu i zájem množíren. Před pořízením zvažte, zda vám vyhovuje pes, který není poslušný z nadšení.
Aktuální nabídku štěňat plemene Shiba inu s průkazem původu (PP) i bez PP najdete na inzerce-psu.cz. Momentálně je v inzerci 2 inzerátů tohoto plemene. Štěňata s PP pocházejí z chovatelské stanice a mají doložený rodokmen, štěňata bez PP bývají levnější.
