| Země původu | Tibet |
|---|---|
| Výška v kohoutku | 25,4 cm |
| Hmotnost | 4,1-6,8 kg |
| Inzerátů v nabídce | 5 |
Tibetský španěl je malé společenské plemeno, které Mezinárodní kynologická federace vede v IX. skupině (společenská plemena a plemena k zábavě) pod standardem č. 231. Přes své jméno nemá se španěly nic společného – jde o tibetského psa, kterého tak pojmenovali až Angličané v polovině 20. století. Chovatelé mu zkráceně říkají „TS“.
První zmínky o psech tohoto typu pocházejí z tibetských klášterů z 8. století. Mniši je chovali uvnitř klášterních zdí a psi tam měli neobvyklý úkol: roztáčeli modlitební mlýnky. Právě uzavřenost klášterního chovu je důvod, proč si plemeno po staletí udrželo jednotný typ. Tibeťané mu říkali jemtse apso. Kdo byli jeho předkové, se s jistotou neví; nejčastěji se uvádí příbuznost s pekinským palácovým psíkem, ale doloženo to není.
Prvního tibetského španěla přivezl do Anglie neznámý námořník v roce 1895 – byl to pes jménem Ching. První standard vznikl v Anglii roku 1934 a platí dodnes, přestože si později vlastní standard vytvořil i Tibet. Plemeno uznávají FCI, AKC i UKC. V Česku ho zastřešuje Klub chovatelů tibetských španělů.
Malý, dobře vyvážený pes, jehož délka trupu mírně přesahuje kohoutkovou výšku. Ideální výška je 24 cm v kohoutku s tolerancí ±2 cm, hmotnost 4,1 až 6,8 kg. Stavbou těla připomíná pekinéze, je ale sušší a s delšíma nohama. Hlava je vůči tělu malá, stop vyznačený, oči oválné s tmavě hnědou duhovkou a bystrým výrazem. Uši jsou středně velké, visící, nasazené vysoko. Skus je mírný předkus, což standard připouští.
Srst je hedvábná, na obličeji krátká, na zbytku těla poměrně dlouhá, s jemnou hustou podsadou. Na krku tvoří mírný límec, na ocase zřetelný prapor. Na nohou je krátká, takže pes nepůsobí těžkopádně. Povolena jsou všechna zbarvení, nejčastější je jednolitá krémová. Ocas nosí stočený nad hřbetem.
Tibetský španěl je hbitý, citlivý a inteligentní pes, na kterého se nedá dívat jako na klasického klínového mazlíčka. Je samostatný – na majiteli většinou nelpí, byť je mu oddaný. Doma se chová klidně, venku je veselý a plný energie. Dobře se učí, ale umí být paličatý, takže potřebuje důslednost; složitý výcvik nepotřebuje, základní povely si zapamatuje rychle.
Je troufalý a velmi ostražitý, což znamená, že hlásí. Uštěkanost patří k typickým výhradám vůči plemeni, proto se lépe hodí do rodinného domu než do bytovky s tenkými stěnami. K dětem je vstřícný, ale některé jejich hry mu nejsou příjemné – děti je potřeba naučit, jak se ke psu chovat. S jinými zvířaty vychází dobře při správné socializaci. Jako hlídač hlásí, ale svou velikostí nikoho nezastaví. Baví ho agility i dogdancing.
Srst není náročná v tom smyslu, že by se musela stříhat, ale podsada se musí pravidelně pročesávat, jinak plstnatí za ušima, v podpaží a na zadních nohou. Během línání je potřeba česat častěji. Ideální je pravidelný krátký režim – jednou až dvakrát týdně po celý rok – než nárazová záchranná akce.
Nároky na pohyb jsou střední: každodenní procházky ano, vytrvalostní běhání ne. Jako plemeno z tibetské vysočiny hůř snáší horko a v letních vedrech se s ním nemá chodit přes poledne. Do bytu se velikostí hodí, ale je nutné počítat s tím, že bude komentovat dění na chodbě.
Patří ke zdravějším malým plemenům a netrápí ho většina obtíží, které malé psy provázejí. Ze skeletu se může objevit luxace patelly (vykloubení čéšky) – vyšetření na ni není při uchovnění povinné, takže je zcela na chovateli, jestli ho dobrovolně doloží. Ptejte se na něj.
Povinně se naopak vyšetřuje progresivní retinální atrofie (PRA), dědičné odumírání tyčinek v sítnici, které postupně vede k úplné slepotě. Uchovnit lze pouze jedince s negativním výsledkem; ze spojení dvou testovaných rodičů se nemoc u štěňat neobjeví. Chovatel by měl mít výsledek písemně, ne jen ústně. Kvůli mírně vyklenutým očím stojí za pozornost i stav rohovky.
Tibetský španěl je v Česku zavedené, ale ne masové plemeno – vrhy nebývají k dispozici okamžitě a je běžné počkat. Cena štěněte s průkazem původu se odvíjí od chovatelské stanice, výsledků rodičů a toho, jestli jde o štěně do zájmového chovu, nebo s výstavními ambicemi. Bez PP je cena nižší, chybí ale doložený původ i vyšetření rodičů, a právě u PRA je to podstatné.
Při koupi trvejte na tom, že uvidíte matku se štěňaty v prostředí, kde vyrůstala, a že dostanete doklad o vyšetření očí obou rodičů. Nápadně nízká cena je varovným signálem – u malých plemen bývá spojena s množírnami a překupníky, kteří štěňata odebírají příliš brzy. Aktuální nabídku najdete v inzerci níže.
Tibetský španěl je hbitý, citlivý a inteligentní pes, na kterého se nedá dívat jako na klasického klínového mazlíčka. Je samostatný – na majiteli většinou nelpí, byť je mu oddaný. Doma se chová klidně, venku je veselý a plný energie. Dobře se učí, ale umí být paličatý, takže potřebuje důslednost; složitý výcvik nepotřebuje, základní povely si zapamatuje rychle.
Srst není náročná v tom smyslu, že by se musela stříhat, ale podsada se musí pravidelně pročesávat, jinak plstnatí za ušima, v podpaží a na zadních nohou. Během línání je potřeba česat častěji. Ideální je pravidelný krátký režim – jednou až dvakrát týdně po celý rok – než nárazová záchranná akce.
Tibetský španěl je v Česku zavedené, ale ne masové plemeno – vrhy nebývají k dispozici okamžitě a je běžné počkat. Cena štěněte s průkazem původu se odvíjí od chovatelské stanice, výsledků rodičů a toho, jestli jde o štěně do zájmového chovu, nebo s výstavními ambicemi. Bez PP je cena nižší, chybí ale doložený původ i vyšetření rodičů, a právě u PRA je to podstatné.
Aktuální nabídku štěňat plemene Tibetský španěl s průkazem původu (PP) i bez PP najdete na inzerce-psu.cz. Momentálně je v inzerci 5 inzerátů tohoto plemene. Štěňata s PP pocházejí z chovatelské stanice a mají doložený rodokmen, štěňata bez PP bývají levnější.
