Zlatý retrívr

Zlatý retrívr (anglicky golden retriever) je britské plemeno ze VIII. skupiny FCI (slídiči, retrívři a vodní psi), sekce retrívrů, standard č. 111. Je to klidný a přátelský pes, který vyhledává společnost lidí i jiných psů a hravost si udrží v každém věku. Má dobré plavecké schopnosti a hustou nepromokavou srst – obojí se využívá při lovu kachen a jiného vodního ptactva.

Původ a historie

Se šlechtěním začal lord Tweedmouth, který chtěl psa zároveň dobře pracujícího a hezkého. Použil k tomu žlutého retrívra narozeného ve vrhu černých retrívrů a dnes už neexistujícího tweedového vodního španěla, později přidal irského setra a bloodhounda. První štěňata se narodila roku 1868 a lord Tweedmouth při tom jako jeden z prvních šlechtitelů použil liniovou plemenitbu. V chovu pokračovali vikomt Harcourt, který plemeno jako první vystavoval, a paní Charlesworthová.

Kennel Club uznal plemeno žlutých retrívrů roku 1903, roku 1913 vznikl klub zlatých či žlutých retrívrů a název „zlatý retrívr“ byl oficiálně přijat až roku 1920 – do té doby se používaly přívlastky žlutý nebo ruský. S tím souvisí i známá pověst, podle níž byli předky plemene žlutí psi z ruského cirkusu, které měl lord Tweedmouth koupit; doložené záznamy ale říkají, že koupil žlutého retrívra na tržišti v Brightonu.

Vzhled

Středně velký lovecký pes s vyváženým a souměrným tělem. Psi měří v kohoutku 56 až 61 cm, feny 51 až 56 cm; hmotnost se pohybuje zhruba mezi 29 a 34 kg u psů a 25 až 30 kg u fen. Hrudník je dostatečně hluboký pro srdce a plíce, přední končetiny rovné, zadní svalnaté, tlapky okrouhlé „kočičí“. Krok je volný a dlouhý, bez náznaku kolísání.

Výraz tvoří široká lebka a kulaté hnědé oči s tmavými okraji. Uši jsou svěšené, posazené ve výšce očí. Srst je hladká nebo zvlněná s nepromokavou podsadou a na hrudi, břiše, zadní straně nohou a na ocase tvoří praporce. Zbarvení sahá od krémové po zlatavě rudou. Na evropských výstavách se upřednostňují světle zlatí a krémoví psi a červené ani mahagonové zbarvení není přípustné, kdežto v USA se naopak dává přednost sytě zlaté až zlatě rudé. Odtud rozdíl mezi „anglickým“ a „americkým“ typem, o kterém mluví chovatelé.

Povaha

Předpokladem zlatého retrívra je učenlivost, hravost, ochota pomáhat, přátelskost a laskavost. Zároveň platí, že povahu psa neurčuje jen plemeno – hodně záleží na tom, jak proběhla socializační fáze, kterou štěně prožije zčásti u chovatele a zčásti u nového majitele.

Jedna vlastnost je pro rozhodování zásadní: zlatý retrívr velmi těžko snáší samotu. Pes vyšlechtěný k tomu, aby s člověkem celý den spolupracoval, není vhodný do domácnosti, kde je deset hodin denně sám. K dětem, starším i nemohoucím lidem je mimořádně ohleduplný, což z něj dělá vyhledávaného canisterapeutického, vodicího a asistenčního psa; používá se i k hledání drog. Na lovu je stále ceněn jako přinašeč, protože ochotně najde raněnou nebo mrtvou zvěř a nesní ji. Účastní se agility, flyballu, dogtrekkingu, coursingu a hojně i vyšších loveckých zkoušek – od zkoušek speciálních vodních prací po barvářské.

Péče a chov

Srst s hustou podsadou líná celoročně a dvakrát ročně nárazově. Počítejte s češením několikrát týdně a denně v období línání; praporce na uších, na zadních nohou a pod ocasem se snadno zamotají. Po koupání ve vodě je potřeba srst nechat pořádně proschnout, jinak se pod hustou podsadou drží vlhko.

Zlatý retrívr je velký pes s velkou potřebou pohybu – a s ještě větší potřebou být u toho s vámi. Ideální je pro něj práce s vodou, aportování a dosledování. Uši je nutné pravidelně kontrolovat: visící ucho s dlouhou srstí se špatně provětrává a záněty zvukovodu jsou u retrívrů běžné.

Zdraví

Zlatý retrívr se dožívá 10 až 12 let a má dvě velká zdravotní témata. Prvním je dysplazie kyčelních kloubů. V českém chovu s průkazem původu platí konkrétní pravidlo: rodiče musí mít DKK nejvýše 2/2 a spojení dvou rodičů s výsledkem 2/2 není povolené. Rentgen si nechte ukázat. K tomu se přidává dysplazie loketního kloubu a sklon k nadváze, který kyčle dál zatěžuje.

Druhým tématem, které je u tohoto plemene nutné říct otevřeně, jsou nádorová onemocnění. Zlatý retrívr patří k plemenům s nejvyšší nádorovou úmrtností vůbec – nejčastěji jde o hemangiosarkom a lymfom, obvykle ve vyšším věku. Dále se u plemene vyskytuje progresivní retinální atrofie a dědičný šedý zákal (na obojí existují DNA testy a oční vyšetření), subvalvulární aortální stenóza – zúžení výtoku ze srdce, které se odhalí poslechem – a záněty střev, uší a očí. Ve stáří psi často přicházejí o sluch.

Cena a nákup

Zlatý retrívr je jedno z nejoblíbenějších plemen u nás a nabídka štěňat je široká – což je zároveň jeho největší riziko. Cena s průkazem původu se odvíjí od chovatelské stanice, výsledků rodičů a od toho, jestli jde o výstavní nebo pracovní linii. Fena rodí zpravidla 6 až 10 štěňat, takže vrhy bývají velké.

Právě u tohoto plemene má smysl trvat na papírech: bez rentgenu kyčlí rodičů nemáte žádnou informaci a dysplazie u třicetikilového psa znamená bolest a operace. Trvejte na tom, že uvidíte matku se štěňaty, na výsledku DKK a DLK a na očním vyšetření. Nápadně nízká cena je varovným signálem – zlatý retrívr je spolu s labradorem nejčastější „produkt“ množíren. Aktuální nabídku najdete v inzerci níže.